Miniatura Obřího trpaslíka
Miniatura Obřího trpaslíka je nepochybně originálním uměleckým dílem renomovaného sochaře, ale za pozornost stojí i její technické parametry. Socha je vysoká 3,7 metru a tvoří ji 48 pískovcových kamenů, které jsou bez jakéhokoliv pojiva skládány na olověné podložky do příslušného tvaru.
Miniaturu Obřího trpaslíka najdete od roku 2013 v Sochařském parku U sv. Josefa v Hořicích
Trocha historie
Téměř od samého počátku měla myšlenka na stavbu Obřího trpaslíka v Hořicích své odpůrce. Většina z nich si myslela, že skupinka recesistů, kteří nemají nic užitečného na práci, chce za peníze z městské pokladny postavit na příjezdu do města obrovského barevného trpaslíka, který bude jen zvětšeninou kýčovitých trpaslíků, které znali z pohraničních tržnic.
Svým způsobem byl postoj odpůrců trpaslíka pochopitelný. Kurta Gebauera a jeho trpaslíky, které tvořil ještě za totality, znal v Hořicích jen velmi úzký okruh lidí kolem sochařských symposií, sochařské školy a muzea. Zveřejnění kresby budoucího Obřího trpaslíka nesnížilo počet jeho odpůrců. Naopak. Objevili se "znalci" umění, kteří vyrukovali s argumenty, že Obří trpaslík uráží díla sochařů, kteří v minulosti dali městu nádherné sochy, které jsou skutečným uměním.
Historická role ředitele Ing. Josefa Moravce
Do tohoto prostředí nepochopení a
iracionálních emocí vůči Obřímu trpaslíkovi byl jmenován nový ředitel sochařské
školy - Ing. Josef Moravec. Snad proto, že do doby svého jmenování neměl žádné
vazby na Hořice a nebyl zatížen hořickými maloměstskými spory, bez předsudků pochopil myšlenku stavby Obřího
trpaslíka jako snahu o vytvoření originálního uměleckého díla. Díla, které navíc
navrhl absolvent hořické školy (1959) a v současnosti uznávaný sochař a
profesor pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové Kurt Gebauer.
V osobě nového ředitele sochařské školy získal Okrášlovací spolek Rašín silnou oporu pro stavbu Obřího trpaslíka. Bylo zřejmé, že odpor odpůrců Obřího trpaslíka by mohlo otupit vytvoření jeho pískovcového modelu. A tak se věci daly do pohybu a Okrášlovací spolek Rašín objednal u sochařské školy třetinový pískovcový model Obřího trpaslíka. V roce 2006 ho v rámci praktické výuky vytvořili žáci školy. Byl vystaven ve škole na výstavě Kámen 2006 a v témže roce byl během letních měsíců vystavován v Praze na Malostranském náměstí.
Okrášlovací spolek Rašín začal pro tento třetinový model užívat název Miniatura Obřího trpaslíka.
Technické údaje
Miniatura Obřího trpaslíka je nepochybně originálním uměleckým dílem renomovaného sochaře, ale za pozornost stojí i její technické parametry. Socha je vysoká 3,7 metru a tvoří ji 48 pískovcových kamenů, které jsou bez jakéhokoliv pojiva skládány na olověné podložky do příslušného tvaru. To umožňuje poměrně snadné rozebrání a opětovné složení sochy pro potřeby jejího transportu na výstavy. Tuto techniku tvorby soch skládáním pískovcových bloků "na sucho" používá Kurt Gebauer velmi často. Tak vznikla například kvádrohlava (2002) instalovaná v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna nebo Pyramidální trpaslík (1992) umístěný v Jelením příkopu Pražského hradu. Miniatura Obřího trpaslíka už byla vystavována v Hořicích, Praze, na soukromém pozemku pantáty spolku v Rašíně a v Jičíně. V současné době je miniatura Obřího trpaslíka umístěna v Hořicích v sochařském parku U Josefa.
Něco málo o penězích
Veškerou svoji činnost do doby vzniku miniatury Obřího trpaslíka, včetně jejího zhotovení, financoval Okrášlovací spolek Rašín z příspěvků a darů členů spolku. Tak byl zakoupen pozemek pro stavbu Obřího trpaslíka, zaplaceno zhotovení miniatury Obřího trpaslíka a spolek uhradil i náklady spojené s vystavením miniatury Obřího trpaslíka v Praze.
Na závěr příběh o čepici
Jako předloha pro zhotovení miniatury Obřího trpaslíka sloužil sochařské škole zhruba třiceticentimetrový sádrový model. Když zbýval jeden den do zahájení výstavy Kámen 2006, stála dokončená miniatura na dvoře školy v zákoutí s tujemi, připravená na slavnostní odhalení. V časném dopoledni ale přijel do Hořic autor návrhu Kurt Gebauer, postavil se deset metrů od hotové sochy, podíval se na ni a rezolutně prohlásil:
Ne, takhle ne, takhle to nemůže zůstat. A co nemůže zůstat? Ta čepice. To je úplně špatně. Musí se udělat jiná.
Všichni kolem, včetně ředitele školy, ztratili řeč. Když jim došlo, že to Kurt myslí úplně vážně, nechali si vysvětlit, jak má čepice vypadat a mistr odborného výcviku Petr Bauer nasedl s Kurtem do auta a jeli do lomu v Podhorním Újezdě. Tam vybrali v lomu vhodný kámen a do odpoledne byla hotova nová čepice. A je třeba poznamenat, že teprve s novou čepicí vzniknul skutečný trpaslík podle Kurta Gebauera.
Marná
sláva, čepice korunuje dílo.
