Obří trpaslík

Proč vznikl Obří trpaslík?

Myšlenka na vznik monumentální sochy Obřího trpaslíka vznikla v prostředí Hořických sochařských symposií, pořádaných od šedesátých let minulého století. V roce 1995 byl jedním z účastníků symposia akademický sochař Kurt Gebauer. V diskusích s ním vznikla myšlenka na postavení pískovcové sochy na příjezdu do Hořic, která by upozorňovala na sochařská symposia a zvala k návštěvě sochařských parků tvořených díly, která při nich byla vytvořena.

Z bohaté tvorby Kurta Gebauera byli v té době zvláště populární jeho trpaslíci, kteří bořili dosavadní mýty kýče zahradních trpaslíků nejen zásadní vizuální proměnou, ale významné bylo také jejich zařazení do kontextu tehdy již minulé politiky. A když se Okrášlovací spolek Rašín rozhodl stavět trpaslíka podle návrhu Kurta Gebauera, nemohlo se v duchu absurdnosti jeho trpaslíků jednat o nic menšího než o Obřího trpaslíka.

Souvislosti vzniku Obřího trpaslíka

Doba poloviny devadesátých let se nesla na vlně radosti z pádu minulého režimu. A tak bylo naprosto přirozené, že slavnost zahájení stavby Obřího trpaslíka kopnutím krumpáčem do země (1996) na všech čtyřech světových stranách stavebního pozemku, se konala pod heslem Za ještě větší srandu v Čechách. Tento recesistický podtext byl návazností na působení neformálního, generačně spřízněného společenství, které pořádalo pro sebe a své přátele večírky, s promítáním filmů, her a vystoupení hudebních uskupení, která vznikala v jeho rámci.

Nezanedbatelnou roli při vzniku myšlenky stavby Obřího trpaslíka v Hořicích samozřejmě sehrály také sochařské tradice města dané déle než stoletým působením sochařské školy, donedávna jediné školy svého druhu v Česku. Ne nadarmo je ve městě a okolí spousta nejrůznějších sakrálních i občanských pískovcových soch a památek. Z této tradice vzešla i nejnovější tradice Hořických sochařských symposií, která má významný mezinárodní přesah. Koneckonců třetinový model Obřího trpaslíka, který vznikl v roce 2006, je v tomto duchu logicky umístěn v sochařském parku U Josefa.

Během času se ale ukázal ještě jeden rozměr myšlenky Obřího trpaslíka. V současné době je znatelný odklon sochařů od pískovce (a kamene vůbec) jako jednoho z významných materiálů sochařské tvorby. Je to znát nejen na výrazném poklesu zájemců o studium sochařského oboru na hořické sochařské škole, ale i na poklesu poptávky sochařů po pískovci v okolních lomech. A tak se během času Obří trpaslík může stát monumentální připomínkou pomalu končící éry kamenosochařství na Hořicku. A nejen tam.

Město Hořice a Obří trpaslík

Myšlenka Obřího trpaslíka žila v Hořicích od roku 1995 a ne vždy byla veřejností přijímána s pochopením a podporou. To nakonec vedlo k tomu, že po roce 1996 upadla myšlenka stavby Obřího trpaslíka do hlubokého spánku na celé následující desetiletí.

Ke změně došlo v roce 2006. Hořická sochařská škola s novým vedením navázala na prvorepublikové tradice Hořic a školy a její žáci vedení učiteli zhotovili na zakázku Okrášlovacího spolku Rašín miniaturu Obřího trpaslíka. Tato skutečná pískovcová socha popřela nesmysly dosud přežívající v povědomí veřejnosti kolem Obřího trpaslíka a ukázala, že se jedná o umělecké dílo věhlasného sochaře. Ekonomická krize kolem roku 2008 však opět na další léta odsunula úvahy na stavbu vlastního Obřího trpaslíka.

Až na konci roku 2016 se z iniciativy starosty Aleše Svobody uskutečnilo jednání o případné podpoře stavby Obřího trpaslíka městem Hořice. Jednalo se o finanční podpoře města a zdálo se, že vše je na dobré cestě. Ale po jednání s politickým grémiem své strany přišel starosta s podmínkou uspořádání ankety, jestli občané Hořic chtějí Obřího trpaslíka. Po zkušenostech s nesmyslnými předvolebními boji z devadesátých let se spolek za takto podmíněnou podporu města s díky poděkoval. Tím angažovanost města Hořic ve vztahu k Obřímu trpaslíkovi skončila. Až na tři výjimky. Tři členové zastupitelstva v letech 2018-2022 (MUDr. Leona Vorlová, Bc. Zdeněk Lhota a Martin Křovina) jako soukromé osoby podpořili stavbu Obřího trpaslíka významnými finančními dary.

Po neúspěšném jednání s městem následovalo rozhodnutí Okrášlovacího spolku Rašín, že celou stavbu Obřího trpaslíka bude spolek financovat výhradně z darů soukromých mecenášů. Toto rozhodnutí představovalo návrat spolku k tradicím financování soch a pomníků v Hořicích v době největšího rozvoje města v poslední třetině 19. století. 

Dopis Okrášlovacího spolku Rašín starostovi Aleši Svobodovi